Dům přírody Litovelského Pomoraví – návštěvnické středisko CHKO Litovelské Pomoraví

Na Domu přírody Litovelského Pomoraví oceňuji skutečnost, že interpretace nezbytnosti ochrany posledních zbytků lužní krajiny a vnitrozemské říční delty formou prožitku skrze umělecká díla a na principu 4 základních živlů smyslů je ojedinělým projektem v ČR.

Lenka Šoltysová

 

 

Podrobnosti

1. Základní údaje

Název: Dům přírody Litovelského Pomoraví – návštěvnické středisko CHKO Litovelské Pomoraví

Datum vzniku: 2014

Autor koncepce:

Realizátor:

Provozovatel:  Centrum ekologických aktivit města Olomouce - Sluňákov o.p.s.

Kontakt:

Město: Horka nad Moravou a Šargoun u Litovle

Stát: Česká republika

GPS souřadnice: https://mapy.cz/s/1gnTR, https://mapy.cz/s/1gnU3

Datum vložení příspěvku: 1. 12. 2016

Autor příspěvku: Lenka Šoltysová

2. K čemu slouží?

Proč byla interpretace vytvořena? Jaké byly její cíle?

Dům přírody Litovelského Pomoraví (DPLP) je návštěvnickým střediskem, které přibližuje lidem výjimečné hodnoty chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví.  DPLP tvoří vstupní bránu od olomoucké aglomerace do chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví. Návštěvníci expozice se mohou projít po vycházkovém okruhu v okolí nízkoenergetického domu, který vede krajinou, která ještě v roce 2001 měla podobu podmáčeného pole. 

Zdroj: autor příspěvku

3. Komu je interpretace určena?

návštěvníci ČR/ návštěvníci ze zahraničí/ rodiny z dětmi/ senioři/ školní skupiny.

Interpretace je určena návštěvníkům CHKO Litovelské Pomoraví.

Zdroj: autor příspěvku

4. Hodnocení interpretace

Jak interpretace dokáže zaujmout, propojit fenomén s návštěvníkem a obsah s formou. Jak odhaluje zajímavosti, vybízí k zamyšlení, je úsporná ve výrazu…

Na místě, kde se v dávných dobách rozkládal rybník, vznikly tůně. V jejich okolí byly založeny louky, vysázena Venendaalská alej a lesíky, které byly v letech 2012-2014 doplněny autorskými díly českých výtvarníků. Rajská zahrada Františka Skály, Sluneční hora Miloše Šejna, Lesní chrám Miloslava Fekara a Ohniště zlaté spirály Marcela Hubáčka jsou vyjádřením vztahu těchto autorů ke světu. Miloslav Fekar citlivě provázal jednotlivé objekty  s domem i okolní krajinou mobiliářem, drobnými hravými prvky a mosty, které zvýrazňují propojenost lidských smyslů a přírodních živlů. Smyslem vnější expozice je umocnění prožitku lidí z procházky zdejší přírodou a krajinou. Záměrně komponovaná krajina je poctou přírodě, kterou lidé obývají nebo ji navštěvují a vede návštěvníky k porozumění zásadního významu řeky pro zdejší krajinu a životy lidí. Nedílnou součástí DPLP je  informační středisko CHKO Litovelské Pomoraví - Šargoun u Litovle s expozicí o včelařství cca 17 km od vlastního DP. Leží v centru CHKO. Návštěvník zde získá základní informace o CHKO, původním hospodaření v krajině a formou hry se seznámí s principy včelařství v  autorské expozici Roberta Smolíka.  Expozici doplňuje 3D model krajiny a 3D film.  Architektonické a designové propojení obou areálů zajistili Projektil architekti a design studio Kultivar.

1. Jedinečná architektonické řešení

Komentář: Vnější expozici tvoří několik uměleckých objektů věnovaných různým přírodním živlům a umožňující zážitek.

Sluneční hora Miloše Šejna

Interiér Sluneční hory při západu Slunce. Sochařská díla Jiřího Kačera, Zuzany Kačerové a Rastislava Jacka doplňují zvony z dílny Petra Rudolfa Manouška. Hra světla, vody, větru, kamene a kovu vytváří zajímavé různorodé pocity – zážitky

Ohniště Miloslava Fekara

Lesní chrám Miloslava Fekara

Rajská zahrada Františka Skály.

U zuhelnatělého stromu – interaktivní přístřešek Miloslava Fekara hravou formou využívající lidskou zvídavost.

Ohniště zlaté spirály Marcela Hubáčka.

Informační středisko CHKO Litovelské Pomoraví -  Šargoun.

Vnitřní expozice o včelařství Roberta Smolíka.

 

Všechny fotografie - autorka příspěvku

5. Další náměty, komentáře a postřehy autora

 

6. Komentáře a otázky

V případě Domu přírody Litovelského Pomoraví byl zvolen velmi netradiční způsob interpretace hodnot tohoto území a určitě by stálo za důkladný rozbor, jak tato forma na návštěvníky působí a co si díky ní z Litovelského Pomoraví odnášejí.

L. Ptáček