Čím překvapí Krkonošská stezka korunami stromů?

Stezka korunami stromů v Krkonoších nabízí hlavně zážitek z jiného úhlu pohledu na svět. Tím "světem" jsou koruny stromů. A k tomu interpretaci "západního" střihu - stručnou, vtipnou, s jasným sdělením, kterou si propojíte se svým životem. A to v našich končinách stále není úplně časté.

Tak tedy - vzhůru do korun a pojďme se inspirovat!

1. Základní údaje

Název: Stezka korunami stromů Krkonoše

Datum vzniku: 2018

Autor koncepce interpretace: Správa KRNAP (Michal Skalka)

Provozovatel:  STEZKA KORUNAMI STROMŮ KRKONOŠE s.r.o.

Město: Janské Lázně

Stát: Česká republika

Datum vložení příspěvku: 20.3. 2019

Autor příspěvku: Bára Dvořáková

Doporučený čas na projití stezky: 2 hodiny

Cena vstupného: Dospělí 250 Kč, Děti od 3 let 190 Kč

2. K čemu slouží?

Stezka je primárně turistickou atrakcí souhromého investora určenou "davům", které se na Krkonoše každoročně valí. Správa KRNAP se nicméně chopila příležitosti a využila stezky k tomu, aby komunikovala sdělení, která jsou pro ni důležitá, zejména jak vypadá "pěkný" les, který se snaží v KRNAP obnovit. A snaží se přitáhnout lidi tam, kde nevadí, že jich je hodně (za hranice parku, kde je navíc dostatečná infrastruktura). Což se o Sněžce a křehkých hřebenech hor říct nedá...

3. Komu je interpretace určena?

Stezka přitahuje řadu návštěvníků Krkonoš včetně zahraničních. Zacílena zejména na rodiny s dětmi. Za zmínku určitě stojí to, že je kompletně bezbariérová.

Foto: Bára Dvořáková

4. Hodnocení interpretace

O "pěkném" lese z Krkonoš

Jak poznáme dobré interpretační sdělení? Návštěvníkům zůstane v hlavě i několik měsíců (a ideálně let) poté, co z místa odejdou. To krkonošské o tom, jak vypadá „pěkný les“ se podařilo.

Zhruba měsíc pro příjezdu z Krkonoš měla moje sedmiletá dcera ve škole nakreslit les. Nejprve nakreslila samé smrky (prý se jí dobře kreslí). „Ale pak jsem si vzpomněla, na toho pána z Krkonoš, že tahle vypadá nepěkný les a dokreslila jsem tam i listnatý stromy a pařezy“.

Foto: Bára Dvořáková

Vzhůru do korun

Poznání o "pěkném" lese začalo v korunách stromů. Viděli jsme ho totiž na vlastní oči z výšky 40 metrů. Stezka korunami stromů v Krkonoších je „atrakcí pro davy“, na které moc často nechodíme. Přesto – nebo možná právě proto – pro nás byla moc příjemným překvapením.

Samotná cesta po stezce nás bavila. Vidět les z takové výšky stojí za to, otvírá to nové úhly pohledu. Ptačí pohled do korun stromů překvapil i děti a když se ho po chvíli nasytily, nadchly je různé odbočky a přelézačky na stezce. Stezka je pohodlná a přístupná úplně pro každého – vozíčkáře i kočárky.

Foto: Bára Dvořáková

Tři věty a dost!

Korunami nás provedla na naše poměry dost netradiční naučná stezka. Obrázek, pár slov, jednoduchý a čtivý text, otázka podněcující zájem… Víc nic. A hle, ono to funguje! V Krkononoších názorně ukazují, že cesta k návštěvníkovi nevede přes dlouhé odborné texty plné „zásadních“ vědeckých informací, jak jsme zvyklí z jiných stezek. Informací jsme četli minimum, přesto mám pocit, že o místním lese víme to důležité. Kdo zabil jedle. Jak stromy hojí svá zranění. Kde skončilo dřevo z krkonošských lesů nebo Jak javor živil skláře. A hlavně, jak vypadá „pěkný“ les a jaké výhody přináší.

U cedulek jsou většinou kukátka, která přesně míří na místo, o kterém si čtete. A myslí tu na malé i velké – kukátka jsou ve 2 „velikostech“. Děti tyhle „nečekané“ pohledy milují… a dospělí vlastně také.

Foto: Bára Dvořáková

Vzhůru dolů (a zase na věž)

Když jsme se dost pokochali pohledem do korun čekala na nás cesta „do tmy“. V základech věže je expozice věnovaná té části lesa, kterou nevidíme a přesto je nezbytná. Půdě. Díky všudypřítomným kořenům a tmě si opravdu jako v půdě připadáte. Na první pohled zaujmou podsvícené a graficky názorně zpracované cedulky o půdě. A opět – jednoduché stručné texty, navíc vtipné. A vztažené k člověku. Přežili bychom na holé skále? Proč breberky v půdě nemají oči? Proč jsou hubení, malí a jen lezou? Návštěvník si mimo jiné uvědomí, že i on je živina. Jednoduché informace nám sdělí to podstatné – co je to půda, proč je potřeba a kdy je živá.

A od kořenů jsme se dostali až nad koruny…. Z věže je krásný výhled do krajiny a hlavně na koruny stromů. A kdo má chuť, může sjet dolů tobogánem.

Foto: Bára Dvořáková

Může stezka Krkonoším pomoci?

Kdo si o stezce zjistí více, zjistí že za - pro mnohé - „prvoplánovitou atrakcí“ je pečlivé plánování. Michal Skalka, autor interpretace ze Správy KRNAP, vysvětluje její umístění: „Snaží se přitáhnout lidi tam, kde nevadí, že jich je hodně. Stojí v místě, kde nehrozí, že davy lidí poškodí přírodu tak jako na křehkých hřebenech.“ A dodává, že Správa KRNAP má příležitost říct zde něco zajímavého.

Foto: Bára Dvořáková

Co se nám ještě (ne)líbilo

Líbilo se nám spoustu věcí – citlivá architektura přilehlého návštěvnického centra, zajímavé (a k tématu se vztahující) suvenýry, materiály pro děti, které na stezce dostanete, stylové lavičky…

Co nás naopak moc neoslovilo, byla některá „zvířatková zastavení“ vybočující z celkové grafiky a koncepce stezky (přebarvená zvířátka s úkoly, která se k tématu moc nevztahovala, působila zvláštně zejména ve srovnání s ostatní „elegantní grafikou“).

Cestu na věž lemují odklopná dvířka s „technickými“ informacemi o stezce. Ty jsou bezesporu zajímavě řešené a některé z údajů (třeba jak rychle byla stezka postavena) překvapivé. Asi by mi stačili na nějakém panelu a v rámci zastavení bych se věnovala lesu. Ten mě zajímá přeci jen více, než kolik automobilů (ne)jmenovaného partnerského vozidla stezka unese. Ale věřím, že  techničtěji zaměření tatínci mohou být nadšení...