Bylo-li cílem stavby, prezentované jako „populárně naučná stezka se zaměřením na místopis a ekologii“, poskytnout skutečně intenzivní zážitek návštěvníkům, byl tento cíl dosažen, ba mnohonásobně překročen. Tristní je, že tento zážitek není pro mnoho návštěvníků pozitivní a že je tento zážitek poskytnut nejen návštěvníkům Dolní Moravy, ale také mnohým návštěvníkům Králického sněžníků i širokého okolí. A tito návštěvníci o tento zážitek zhusta vůbec nestáli. Podotýkám, že nejsem prvoplánovým odpůrcem moderní architektury, či obdobných atraktivit a Stezku v korunách stromů v Bavorsku pokládám za architektonicky i interpretačně vydařené dílo. Nicméně z níže uvedených důvodů považují Stezku v oblacích za mimořádně nevyvedenou.

Dalibor Kvita

Podrobnosti

1. Základní údaje

Název: Stezka v oblacích

Datum vzniku: 2015

Autor architektonického návrhu: Zdeněk Fránka

Autor interpretačních panelů: neuvedeno

Ilustrace: neuvedeno

Grafika: neuvedeno

Realizátor: SNĚŽNÍK a.s.

Provozovatel: SNĚŽNÍK a.s.

Kontakt: http://www.dolnimorava.cz/stezka-v-oblacich/

Obec: Dolní Morava

Stát: ČR

GPS souřadnice: 50.1498433N, 16.8294364E

Datum vložení příspěvku: 2016

Autor příspěvku: Dalibor Kvita

Doporučený čas na projití trasy: 1 hodina

Cena vstupného: 200,- Kč

2. K čemu slouží?

Proč byla interpretace vytvořena? Jaké byly její cíle?

Komentář: Stezka je prezentována jako „bezpečný adrenalin“. Vyhlídková stavba umožňující „chůzi v oblacích“. Mimo tento cíl je prezentována jako k přírodě šetrná „populárně naučná stezka se zaměřením na místopis a ekologii“. Dle mého názoru bylo hlavním cílem vytvořit mediálně přitažlivou návštěvnickou atraktivitu v lokalitě a prodloužit ekonomicky aktivní sezonu v území zaměřeném zejména na zimní návštěvnost. Interpretační prvky jsou zde pouhým zeleným nátěrem na velmi necitlivě situovaném architektonickém díle.

Zdroj: autor příspěvku

3. Komu je interpretace určena?

Místní/ návštěvníci ČR/ návštěvníci ze zahraničí/ cyklisté/ rodiny z dětmi/ senioři.

Komentář: Stezka jako taková je zaměřena na jakéhokoliv platícího návštěvníka. Nabízí přístup pro vozíčkáře i atrakce pro děti. Interpretační panely jsou zaměřeny na dospělé návštěvníky. Na děti pamatováno nebylo.

Zdroj: autor příspěvku

4. Hodnocení interpretace

Jak interpretace dokáže zaujmout, propojit fenomén s návštěvníkem a obsah s formou. Jak odhaluje zajímavosti, vybízí k zamyšlení, je úsporná ve výrazu…

1. Umělecká i praktická stránka stezky

Komentář: Vzhledem k tomu, že objekt je prezentován jako naučná stezka, je nutno podívat se na něj skutečně jako na celek. Sám autor prezentuje stavbu z 920 tun dřeva, oceli a betonu jako přírodní strukturu podobnou letu nočního motýla. Takovouto těžkotonážní můru zapletenou do pavučiny ocelových táhel si vskutku představovat nepřeji. Přehnané měřítko necitlivě umístěné stavby mě pronásledovalo již kilometry před vstupním objektem a dlouho po odjezdu z parkoviště. A to doslova. Technické řešení tohoto pokoření prostoru je velkolepé. Nutno poznamenat, že autor interpretačních panelů nepostrádal notnou dávku smyslu pro černý humor.

Let (noční) můry

Jedna z tabulí se například věnuje negativnímu vzhledu přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně a nebezpečí výstavby obdobného díla v Dolní Moravě. Případně vychvalování citlivého umístění stavby a jejího začlenění do krajiny na úvodní tabuli. Podotýkám, že dnes ještě mladý les se nachází ve výšce 1100 m. n. m, kde stromy nenarostou ani do poloviny výšky stavby.

Zábavné je rovněž upozornění na nebezpečí zdržovat se za bouřky v blízkosti hromosvodu blíže než tři metry v místech kde je lávka široká asi 2 m… Zkrátka s humorem se zde pracuje, ale autor to tak zajisté nemyslel.

V textu zmíněná zachovaná přirozená vyhlídka Skalka

2. Naučná stezka potřebuje… Tabule!

Komentář: Mimo úvodní informační tabuli je stezka vybavena interpretačními panely. Jednotlivé panely se věnují krajině a historii Králického sněžníku jako nejmenšího pohoří v České republice. Témata jednotlivých zastavení jsou zajímavá a inspirativní, nicméně v kontextu stavby působí nevhodně. Hlavní sdělení jednotlivých zastavení je na první pohled zřetelné. Často jsou formulovány aktivisticky. Ilustrace i fotografie doplňují texty na tabulích, návštěvníci jsou inspirováni k návštěvám dalších lokalit, text tabulí je v českém i anglickém jazyce. Toto vše však nečiní tabule atraktivními. Text je plný odborných termínů. Jeho čitelnost je díky zvolené velikosti písma i členění textu velmi špatná.

3. Nač se snažit, stejně si to přečtou!

Komentář: I přes to, že panely jsou velmi neatraktivní a po lávce se pohybovaly zástupy návštěvníků, lidé je četli! A nejen nadpisy a obrázky, ale podle stráveného času celé texty. Osobně jsem přesvědčen, že hlavní roli v tom hrálo zaplacené vstupné. K vlastní ceně za vstup je nutno připočítat i cenu lanovky a hlavně cenu kusu života stráveného ve frontách. Na lístky, na lanovku, na občerstvení, na toaletu, na vstup… Zkrátka takovéto zaujetí tabulemi si můžeme na kvalitně připravených stezkách pouze přát.

4. A ty mraky?

Komentář: Má návštěva se uskutečnila za nadprůměrného počasí. V podstatě den před i den po bych si mraků a vody užil víc než dost. V tomto mají autoři pravdu. Vzhledem k tomu, že omezená viditelnost je na návětrné části hor poměrně běžná, podezřívám provozovatele, že tímto marketingovým tahem hodlal zejména odrážet reklamace plynoucí rozčarování návštěvníků. Přece jen náklady se vstupem na rozhlednu, ze které jsou vidět pouze kapky vody, je třeba nějak obhájit. Obdobně silný zážitek z mraků si však můžeme dopřát při jízdě na řetízkovém kolotoči v mlze.

Zdánlivě adrenalinový zážitek z výstupu do „volného“ prostoru sítě nad hlubinou, ve srovnání s obdobným mechanismem použitým v Bavorsku, neobstojí. Použitá mohutná síť by spolehlivě unesla stádo slonů a průhledností je podobná spíše prkenné podlaze.

5. Bezbariérovost

Komentář: Je neoddiskutovatelnou pravdou, že takovýto typ rozhledny je jednou z mála možností jak zpřístupnit daleký rozhled do krajiny i pohybově znevýhodněným návštěvníkům. A to ne za masivního nasazení asistentů, ale v podstatě vlastními silami. Tohoto jsem byl při návštěvě přímým svědkem a nadšení paní na vozíčku bylo obrovské. Jako bezbariérový je prezentován rovněž kovový tubus nainstalovaného tobogánu.

5. Další náměty, komentáře a postřehy autora

Stezka v oblacích v kontextu Dolní Moravy a masivu Králického sněžníku je ryzím příkladem bezohledného vyrabování potenciálu území. Hlad po prodloužení sezony hotelů a sázka na cestovní ruch jako spásu rozvoje území vedly ke kolapsu sídla. Nedostatečná kapacita všeho (občerstvení, toalety, cesty, chodníky, parkoviště…) způsobuje to, že od nevrlých vracejících se návštěvníků člověk velmi často zaslechne povzdech „sem už mě nikdo nedostane“ nebo „proč jsme sem jeli?“. Jsem přesvědčen o tom, že toto si nejspíš nikdo z tvůrců nepřál. Bohužel nyní už nezbývá než dobudovat vše co ještě chybí, zvýšit kapacity infrastruktury a zakrývat problémy a negativní nálady, aby náhodou negativní reference neodradily další platící návštěvníky…

Kapacitní parkoviště připravené pro sjezdovky zkrátka nestačí.

Stezka v oblacích