Interpretace jako protnutí zájmů ochrany přírody a návštěvníka – zahraniční zkušenosti a tuzemské začátky se systematickým přístupem, Michal Medek

Příspěvek stručně přibližuje historii oboru interpretace přírodního dědictví, který je již 50 let intenzívně rozvíjen v anglosaských zemích a v Japonsku. Na konkrétních příkladech z Velké Británie představuje potenciál interpretace přírodního dědictví pro dosahování cílů managementu území, rozvoje cestovního ruchu a celoživotního vzdělávání. Systémový přístup k interpretaci přírodního dědictví za pomoci sestavování interpretačních strategiíí a plánů území je identifikován jako hlavní faktor úspěšné a efektivní interpretace.
Příspěvek představuje 3 nejběžnější metody interpretačního plánování používané při tvorbě interpretace v anglosaských zemích a na příkladu projektu budování návštěvnických středisek v chráněných krajinných oblastech, tzv. domů přírody ukazuje aplikaci pokročilého modelu plánování interpretace 5M.

Úvod

Interpretace přírodního dědictví je v anglosaských zemích jako samostatný obor systematicky rozvíjena od 50. let 20. století. Díky rostoucím investicím veřejných prostředků do rozvoje interpretace se především v posledních dvaceti letech zaměřuje pozornost na sledování účinnosti interpretace a systematický přístup v jejím plánování. V České republice se v mnoha ohledech nacházíme tam, kde byly některé západoevropské země před dvaceti lety – interpretace je považována za nástroj rozvoje cestovního ruchu a investují se do ní nemalé finanční prostředky: jmenujme například Osu III Programu rozvoje venkova (opatření III.1.3) či Osu VI Operačního programu životní prostředí (opatření VI.2). Cílem tohoto příspěvku je představit základní metodické postupy používané při plánování a hodnocení interpretace.

Co je interpretace

Na úvod považuji za důležité, znalí prominou, zdůraznit co je to interpretace. Freeman Tilden (2007,33) definuje interpretaci jako „vzdělávací aktivitu, která odkrývá hlubší smysl a vztahy za pomocí původních objektů, přímé zkušenosti a ilustrativních prostředků, spíše než předáváním pouhých faktických informací.“ Negativní vymezení je přitom v této nejpoužívanější definici z roku 1957 uvedeno záměrně. Interpretace není poskytování informací, soubor faktů, není to ani reklama na destinaci nebo výrobek (v rámci výzkumu kvality interpretace informačních tabulí v severní části Moravského krasu jsme zjistili, že 30% ze 43 hodnocených tabulí pouze odkazuje na další destinace, služby či výrobky). Ve svém klasickém díle Interpreting our Heritage popisuje Tilden těchto 6 zásad dobré interpretace (Tilden 2007:34):

• Každá interpretace, která se nevztahuje k jednotlivci, jeho osobnosti nebo životní zkušenosti, bude sterilní.
• Interpretace není poskytování informací. Jakkoliv každá interpretace obsahuje informace, nepředává je, ale zjevuje.
• Interpretace je umění, které kombinuje řadu dalších umění. Do jisté míry je možné se mu naučit.
• Interpretace funguje pomocí provokace, nikoliv instruktáže.
• Interpretace by měla představovat celek, ne pouze jeho části. Stejně tak by se měla vztahovat k celému člověku – dotknout se co nejvíce smyslů i srdce.
• Interpretace zaměřená na děti není pouhým zjednodušením interpretace pro dospělé. Řídí se od základů jinými zásadami.

Uvedené zásady dále rozpracovala řada autorů, např. Beck a Cable (2002).

Proč se interpretace plánuje

Zatímco finanční prostředky na naučné tabule jsou v ČR (Program rozvoje venkova) rozdělovány na základě těchto preferenčních kritérií: součást stezky vedoucí k zvláště chráněnému území či kulturní památce obsahující odpočinková místa, minimální formát tabule je A2 a návaznost stezky na již existující trasy (MZe, 2008). National Lottery Fund, který financuje podstatnou části interpretace v UK prostřednictvím Heritage Lottery Fund dává naopak žadatelům o podporu jasné pokyny jak vytvářet kvalitní obsah formou interpretačnícho plánování (Heritage Lottery Fund, 2009). Posun od technických charakteristik interpretačních médií k obsahu a cílům interpretace se přirozeně promítá i do kvality výstupů grantování.

Hlavní důvody proč plánovát interpretaci jsou:

• protože je drahá;
• protože zkušenost návštěvníka z území je jenom jedna;
• protože jenom při plánovitém postupu lze hodnotit úspěšnost interpretace (posun od „děláme“ k „děláme kvalitně“);
• umožňuje zlepšení kooperace různých subjektů.

Metody interpretačního plánování

V současnosti jsou používané především 3 metody interpretačního plánování. Metodika Sense of Place (Carter, 2001) vyšla jako jediná v češtině (Ptáček, 2004) a to zdařile doplněná o tuzemské příklady. Jedná se o dobrý nástroj pro plánování interpretace menšího rozsahu dobrovolnickou skupinou. Důraz je kladen na zapojování veřejnosti a přesah ke komunitnímu plánování. Do skupiny metod „krok za krokem“ patří i metoda publikovaná Veverkou (1998), která vychází z metodik publikovaných v USA Bureau of Land Management v 80. letech 20. století. Podstatou těchto metod je krokový postup ilustrovaný např. odpovídáním těchto otázek (Carter, 2001):

• Proč interpretujeme?
• Pro koho interpretujeme?
• Co interpretujeme?
• Jak to uděláme?
• Jak to budeme udržovat?
• Jak zjistíme, jestli naše interpretace funguje?

Propracovanější postup publikovala Lisa Brochu (2003). Její metodika 5M je vhodnější pro rozsáhlejší projekty a získala si oblibu u institucí, které se interpretací zabývají profesionálně (National Park Service, zoologické zahrady). Model 5M model vychází z kontinuálního sledování 5 aspektů interpretace (Brochu, 2003: 62):

• směřování (management) – tj.  cíle interpretace, organizační rámec interpretace, souvislost s managementem území, návaznost na další instituce (podílníky), návaznost na existující interpretaci;
• trh (market) – tj. návštěvníci (kdo jsou a proč, jaká jsou jejich očekávání a modely chování), propagace místa, hodnocení interpretace jako produktu cestovního ruchu, sledování konkurenčních atrakcí;
• sdělení (message) – vymezení zaměření interpretace (obsah sdělení a jeho čitelná strukturace), kombinování zájmů návštěvníků s cíli interpretace;
• zařízení (mechanics) – fyzická stránka interpretace: dostupnost a rozmístění jednotlivých prvků, charakter těchto prvků, plánování prostorových nároků, modelování využití prvků návštěvníky;
• média – konkrétní způsoby komunikace interpretačních sdělení;

            Každý z těchto aspektů je hodnocen v jednotlivých krocích postupu interpretačního plánování (Brochu 2003:51):

Jednotlivým aspektům interpretace je v různých fázích plánovacího procesu věnována různá míra pozornosti. Podstatná je především rostoucí úloha médií ve fázi výběru způsobu interpretace a akčního plánování. Jak mnozí autoři upozorňují, je nutné vyvarovat se uvažování o konkrétních médiích v úvodních fázích procesu plánování interpretace:

„Začneme-li práci od konce, nejprve si vybereme média a teprve potom přemýšlíme jak je uvést do souladu s posláním místa, rozpočtem a očekáváním návštěvníků, existuje vysoká pravděpodobnost, že utratíme spoustu peněz za něco, co nebude fungovat. Je lepší zchladit nadšení a promýšlet postupně jednotlivé aspekty interpretace než se upnout na poslední výkřik techniky, který si zrovna instalují jiná návštěvnická střediska.“ (Brochu, 2003:65)

Interpretační plány

Podle určení se výsledky plánování interpretace člení na interpretační plány a interpretační strategie. Interpretační plány řeší specifické metody a způsoby interpretace pro území, muzeum či fenomén. Plánují konkrétní média, úkoly a rozpočty.

Cílem interpretačních strategií je dát rámec interpretaci v určitém území, tedy koordinovat plány jednotlivých subjektů, zabránit živelnému rozvoji interpretace a uvést ji do souladu s managementem území. Tvorba interpretační strategie je často první příležitostí k setkání poskytovatelů služeb z určitého území. Vytváří tak rámec pro vytváření společných produktů a synergií. Cílem interpretačních strategií je i vytipování oblastí s nedostatkem služeb a odhalení prostoru pro další práci či podnikatelské záměry. Přispívají k formulování destinačního marketingu (tvorbou klíčových sdělení) a vytváří rámec pro lokální dotační politiku. Mohou být součástí např. strategie cestovního ruchu či dalších rozvojových dokumentů.

Interpretační plány i strategie v anglosaských zemích většinou vypracovávají specializované konzultační agentury nebo k tomu zřízená oddělení příslušných organizací. Mají ustálenou strukturu, která následuje přibližně tuto osnovu:

1. Definice cíle dokumentu.
2. Sumarizace zdrojů a jejich analýza (co v území je a co z toho je vhodné k interpretaci).
3. Zjištění kdo jsou návštěvníci (kvantitativní a kvalitativní výzkumy a jejich analýza). Stanovení strategie pro práci s návštěvníky (posílení určitých cílových skupin, eliminace jiných). Zpracování dokumentu bývá většinou spojeno s výzkumem návštěvníků, který probíhá pomocí standardních sociologických metod. Důraz je kladen na kvalitativní výzkum, který poskytuje vhled do myšlení návštěvníka.
4. Stanovení cílů interpretace, většinou v oblasti vzdělávací, emocionální a v oblasti chování;
5. Sestavení hlavního tématu interpretace, klíčových sdělení (5-9) a jejich rozpracování do příběhů;
6. Definování nejvhodnějších médií, kterými bude interpretace probíhat. Média se tedy definují poté, co víme komu, o čem, proč a s jakým obsahem hodláme sdělovat. Definicí médií vrcholí analytické úsilí předchozích fází tvorby interpretačních plánů. Takto se liší plánovitý přístup k interpretaci od postupu, který stále převládá v ČR.
7. Stanovení postupu implementace plánu interpretace.

Situace v České republice

Po překladu publikace Sense of Place (Carter, 2001) organizovala nezisková organizace Partnerství o.p.s. sérií školení k řízení procesu tvorby interpretace podle uvedené metodiky. Velký důraz byl přitom kladen na zapojování komunit a místních občanů, na což jsou zaměřeny i další programy této organizace. Protože se jednalo o jedinou dostupnou metodiku a okruh lidí, kteří se interpretací zabývají v teoretické rovině, se pohybuje v řádu jednotlivců, stávalo se, že základním kritériem tvorby dobré interpretace bylo právě propojení s komunitním plánováním. Omezená funkčnost tohoto postupu se prokázala při implementaci rozsáhlého projektu budování návštěvnických středisek v CHKO, tzv. domů přírody, který realizuje AOPK. V současnosti probíhá v rámci tohoto projektu zpracování prvních interpretačních plánů rozsáhlejších území. Pilotním je Moravský kras.

Závěrečné shrnutí

Interpretace přírodního dědictví je jedním z klíčových nástrojů managementu ochrany přírody. Systematický přístup k interpretaci prostřednictvím interpretačního plánování významně zvyšuje pravděpodobnost úspěšné a kvalitní interpretace. Tento přístup běžný v anglosaských zemích je zatím v ČR spíše výjimkou. V souvislosti s projektem budování návštěvnických středisek v CHKO, který realizuje AOPK se začíná i u nás etablovat interpretační plánování. Pro projekty tohoto rozsahu je vhodná metodika 5M.

Seznam citovaných prací

citace v textu i seznamu citovaných prací užívají Harvard Referencing System

Black, L., Cable, T. (2002) Interpretation for the 21st Century. Champaign: Sagamore publishing

Brochu, L. (2003) Interpretative Planning: The 5-M Model for Successful Planning Projects. Fort Collins: National Association for Interpretation

Carter, J. ed (2001) A Sense of Place – An Interpretive Planning Handbook, Tourism and the Environment Initiative. Inverness. Dostupné online z

< http://www.scotinterpnet.org.uk/file_download/3>

Heritage Lottery Fund (2009) Thinking about... Interpretation. Dostupné online z

Medek, M. (2009) Interpretační plán severní části CHKO Moravský kras. Nepublikováná práce. Správa jeskyní ČR, Průhonice

Ministerstvo zemědělství (2008): Pravidla, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotace na projekty Programu rzovoje venkova ČR na období 2007-2013, Opatření III.I.3 Podpora cestovního ruchu. Praha

Ptáček, L., Carter, J. (2004) Interpretace místního dědictví – Příručka pro plánování a tvorbu prezentací místních zajímavostí. Brno: Nadace Partnerství

Tilden, F. (2007) 4th edn ed. by Craig R. B. Interpreting Our Heritage. Chapel Hill: The University of North Carolina Press

Veverka, J. (1998) Interpretive master planning: Interpretive Master Planning: The Essential Planning Guide for Interpre-tive Centers, Parks, Self-Guided Trails, Historic Sites, Zoos, Exhibits & Programs. Tustin: Acorn Naturalists

Poděkování

Rád bych jménem svým i jménem kolegů poděkoval Agentuře ochrany přírody a krajiny České republiky za podporu systematickému přístup v oblasti interpretace přírodního dědictví.

Autor

Mgr. et Mgr. Michal Medek

Příspěvek zazněl na konferenci Rekreace a ochrana přírody